Stejně jako v češtině také zní v östlicher Deutsche "der Powidl" na rozdíl od západních "das Pflaumenmus".
Wikipedie o povidlech uvádí toto:
"Slovo povidla nebo povidlí je v češtině doloženo od 14. století (Klaretův slovník) a vyskytuje se i v polštině (powidła) a v ukrajinštině (povydlo). Ze slovanských jazyků je převzala rakouská němčina (Powidl). Podle Machkova etymologického slovníku patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Rejzek však slovo odvozuje od slovesa vít, povidla jsou tedy něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy."
Tolik jazykově vzdělávací koutek :-), a nyní ze života:
Léta mně od přípravy oblíbených povidel odrazovalo dlouhé míchání, nekonečné postávání u sporáku, připálené švestky a zničené hrnce...
Letošní úroda myšlenku na domácí povidla posílila a tak jsem vyhledala klasické recepty a postup pečení povidel v troubě bez míchání a spálených hrnců mně zaujal a po včerejším startovacím pokusu ihned nadchnul!
3 kg vypeckovaných švestek
1 hrnek krystal cukru
pro vůni badyán, hřebíček, skořice ( při prvním pokusu jsem nepoužila a je to taky dobré )
rum nebo slivovice
A takhle je to jednoduché:
Švestky jsem zasypala cukrem a nechala do druhého dne v lednici. Hlavně tedy z časových důvodů, už se mi večer do toho nechtělo, ale pustily pěkně šťávičku a to ve výsledku bylo určitě plus.
Nasypala jsem je do hlubšího plechu a vsunula na hodinu do vyhřáté trouby na 200, pak jsem snížila na 100 a další 2 hodiny bez povšimnutí nechala bublat ( v některých receptech psali, že i 10 hodin, přes noc a podobně, ale já jsem po dvou hodinách zhodnotila, že už to je dobré, tak proč plýtvat energií ).
Takto rozpečené a ve vlastní šťávě rozvařené švestičky jsem přímo na plechu rozmixila mým oblíbeným tyčovým mixérem, nandala do skleniček ( nelze říct nalila - neteklo to, děti by řekly mrtě hustý! ), zalila buď slivovicí pro chlapáky nebo voňavým 80% rumem STROH do buchet a koláčů.
Skleničky otočím dnem vzhůru a po vychladnutí uložím do špajzu, kde stejně dlouho nevydrží.
Povidla mažem na chleba, na palačinky, do buchet nebo - a to je úkol na příště - do povidlových taštiček!
Žádné komentáře:
Okomentovat