Doteď jsem se bála pustit se do sladkého pečiva z kynutého těsta. Připadalo mi to zdlouhavé, pracné, navíc s nejistým výsledkem: co když to dobře nevykyne? Nejoblíbenější zatím byly lité buchty: naházet všechno do jedné misky, zamíchat, nalít na plech nebo do formy a za půl hodiny vyndat hotové.
Kdežto ty koláče a kynuté buchty: kvásek zvlášť, pak to hodinu kyne, udělat nádivky, napatlat každý koláček zvlášť, opět kus po kuse potřít vajíčkem..., no komu by se chtělo??
Až jsem letos o Svatém Martinu dostala lekci od desetileté dcery respektive její úžasné podnikavé učitelky. Svatomartinské koláče pekla se třídou ve školní kuchyňce v rámci Pracovní výchovy.
Povedly se jim moc.
Hned druhý den jsme doma zadělaly a pustily se do toho, posíleny včerejší zkušeností Nellči z pracovek. No, a vyšlo to! Už se kynutého nebojím!
Těsto
750 g hladké mouky
250 g rozpuštěného másla
100 g krucipísku ( cukr krupice či písek)
5 žloutků
450 ml mléka
citronová kůra
špetka soli
Na kvásek:
50 ml vlažného mléka
30 g droždí
lžička cukru
Tvarohová
250 g tvarohu
1 žloutek
25 g másla ( asi tak lžíce)
2 lžíce vanilkového cukru
1 lžíce mletých mandlí
Maková
200 g mletého máku
250 ml mléka
50 g másla
2 lžíce vanilkového cukru
citronová kůra a mleté nové koření dodá máku krásnou vůni.
Tato náplň se za stálého míchání vaří do zhoustnutí, mně se zdála dost hustá už po chvilce, ale výsledek po upečení byl sypký, mák se nespojil v kašičku, takže příště opravdu míchat a vařit déle.
Povidlová
sklenička povidel
velký panák rumu
skořice, hřebíček, citronová kůra
Na zdobení mandle a rozinky
Na potření koláčků rozšlehané vajíčko
Jak na to
* Do 50 ml mléka se lžičkou cukru rozdrobíme čerstvé droždí a postavíme na půl hodinky na topení. Zatím si navážíme do mísy mouku a cukr, osolíme a strouhneme kůru z půlky citronu ( druhou půlku dostrouháme do náplní ).
* Celé máslo v rendlíku rozpustíme pomalu na nízkou teplotu, nesmí se vařit natož škvařit.
* Žloutky oddělíme od bílků.
* Na rozdíl od Magdaleny R. a našich babiček i maminek tu namáhavou míchací práci svěřím hnětacímu robotu Emilovi: ten sypké ingredience promíchne, přidáme nabubřelý kvásek, rozpustilé máslo, osamocené žloutky a postupně přiléváme mléko a Emil míchá a hněte dokud není těsto hladké.
* Mísu přikryjeme utěrkou a necháme hodinu stát na topení nebo v lehce zahřáté a vypnuté troubě.
Máme čas na náplně, na svatomartinské koláče jsme udělaly tři klasické: tvaroh, mák a povidla.
* Poté co na vlastní oči zažijeme efekt z Hrnečku vař!, těsto na 'pomoukované' desce zpracujeme do nelepivého bochánku, který nožem rozdělíme na kuličky velikosti golfového míčku. Nám to vyšlo na 44 golfáčků.
* Míčky dáme na plech dost daleko od sebe, kouzlo z pohádky pořád běží!, dvě řady po třech, víc bych nedávala, mají tendenci konvertovat k tenisu.
* Do úhledných kouliček uděláme důlky na náplň. Vzpomínám, že babička si obalovala závaží ke kuchyňské váze plátýnkem a tím vytvářela pravidelná kolečka, už se to podobalo výslednému koláčku, my s digitální váhou si pomůžem dnem skleničky, je nutné ji vždycky napřed posadit do mouky, aby se k těstu nelepila.
* Do těch důlků nandáme lžičkou nebo zdobícím sáčkem náplně, dozdobíme rozinkami a mandlemi a okraje potřeme vajíčkem. Mašlovačku z husího peří jsem vyměnila poměrně nedávno za silikonový štětec ( musela jsem ji často obměňovat a nešla dát do myčky ), doporučuju.
* Trouba na horkovzduch 160* a po 10 minutách vytahujeme zlatavou voňavou nádheru až hrdostí nakyneme. Fakt to nic není! Akorát s tím strávíme celé odpoledne, podvečer a trochu i večer a pak trochu bojujeme, že takhle pozdě už bychom se neměli nacpávat, ale odolat nelze!
 |
| (lepší foto bohužel není) |
