Tataráček z červené řepy ve dvou marinádách s pěnou z kozího sýra

O řepě už toho bylo napsáno poměrně dost. Počínaje tou s dědkem.
Ale ví někdo co s ní pak udělali?
Uvařili? Upekli? Marinovali? V celku? Nastrouhanou? Carpaccio? Tatarák? Boršč??

Podle kuchaře z prestižního pražského hotelu, který o víkendu vařil u mně v kuchyni, si zkuste udělat marinovaný tataráček s pěnou z kozího sýra. A už nikdy nebudete řepu dělat jinak!
Nejdřív si zavolejte dědka, babku, vnučku, psa, kočku, myšku,... a táhněte a táhněte...až vytáhnete...

6 pěkných velkých červených řep

a k tomu si připravte:
vinný ocet
med
olivový olej
avokádový olej
mandlový nebo vlašský olej nebo jiný ochucený kvalitní olej
třtinový cukr
100 g čerstvého kozího sýra
100 ml smetany na šlehání
sůl
čerstvou zelenou bazalku na ozdobu

Pustíme se do toho:
3 řepy dáme vařit neoloupané, asi tak na hodinu do změknutí.
Zatím další 3 řepy oloupeme, nakrájíme nejdřív na velmi tenké plátky, z těch pak krájíme velmi úzké proužky a nakonec velmi drobné kostičky (2x2mm). Nestrouhat! To není ono!
Na první marinádu krátce svaříme:
10 lžic vinného octa
2 lžíce medu
1 lžíci olivového oleje
Zalijeme tímto nálevem minikostičky v misce, zakryjeme fólií a do ledničky s tím.

Na druhou marinádu svaříme:
2 lžíce vinného octa
2 lžíce třtinového cukru
poté přidáme 3 druhy oleje po cca 5 lžících a ohřejeme.
Uvařené řepy sloupneme a nakrájíme na měsíčky, ty zalijeme teplou olejovou marinádou a taky dáme  pod fólii do chladu.

Čerstvý měkký kozí sýr a smetanu vyšleháme do pěny, lehounce dosolíme a uložíme do ledničky k marinujícím se kostičkám a měsíčkům, nejméně na hodinku.

Dáme kafe, zajdeme se psem nebo uvaříme hlavní chod, korespondující s připravovaným předkrmem :-).

Závěrečná úprava vyžaduje fantazii a umělecké sklony nebo to udělejte takhle podle Matyáše:

Dobrou chuť!

Tiramisu

     Už jsme toho za těch pár let napsala dost a neprozradila jsem recept na tiramisu, hit všech narozeninových oslav? Dneska jsem se do něj pustila, přestože narozeniny nikdo aktuálně neslaví. V pondělí ovšem čeká naši maturantku ústní zkouška z dospělosti, tak si ho dá buď předem na povzbuzení nebo potom na oslavu, nebo obojí, nebojím se, že by nenašel uplatnění.

     Tira mi su. Vyzvedni mě nahoru. To je překlad. Kdo co, koho a kam vytáhne? Úchvatná, jemná a lehká chuť rozhodně s každým vyjede až do posledního patra potěšení a radosti!

     A je to tak jednoduché! Troubu ani sporák nezapínat, vše je bez vaření, jen mícháme a šleháme, vrstvíme a sypeme!

Nakoupíme:

400 g = 1 bal dlouhých piškotů Savoiardi

200 g čerstvého italského sýra Mascarpone (nebo do tuha vyšlehaná 33% smetana, to jediné připustím jako náhražku, dáte-li pomazánkové máslo nebo lučinu, tak už tomu ale neřikejte tiramisu pls!)

3 vejce - rozdělit na bílky a žloutky

150 g moučkového cukru

1 hrnek silného espressa

1 panák amaretta (mandlový likér), přinejhorším rum (na dětskou párty radši úplně vynechat)

kakaový prášek (ne Granko, ale čisté hořké kakao)

     

Připravíme:

- formu na dort nebo jednotlivé misky dle záměru na servírování

- do misky (větší než piškot) dáme kafe s panákem

- z bílků vytuníme tuhý sníh

- žloutky ušleháme s cukrem do bělavé pěny

- pokud nemáme originál Mascarpone, našleháme smetanu

- kakaový prášek se sype nejlépe přes jemné čajové sítko

A jdem do toho:

- sníh, žloutkocukrovou pěnu a sýr lehce a nadlehčeně smícháme v jeden krém

- piškoty krátce namáčíme jeden po druhém v kafi a ve formě vyskládáme první vrstvu

- stěrkou rozetřeme na piškoty vrstvu krému

- posypeme kakaem

- piškoty

- krém

- kakao

- pokud ještě máme, tak znovu opakujem: piškoty, krém, kakao

- vyfotíme, fotky dáme na chlubítko, tiramisu do ledničky a pokud to morálně vydržíme a uhájíme, tak jíme až druhý den!

- už jsem dělala mockrát, takže statisticky můžu doložit, že vlivem dosud neurčených a neodhalených okolností je výsledné tiramisu někdy tuhé tak, že se dá krájet i vyklopit, jindy se rozpadá a je rovnou na lžičku, jedno z mých prvních skončilo ve fázi přenosu z lednice rovnou na podlaze :-)...., ale sežere se vždycky tak rychle, že ani nestačím říct: tira mi su, amore mio!

Dobrou chuť!