Tak jsem strávila příjemné dva dny v Traminu! Ne, nebyla jsem nucena vypít zásoby tramínu z našeho sklepa, poznávali jsme, jako každoročně touto dobou vinařské oblasti a Tramin (italsky Termeno) mně příjemně překvapil. Těšila jsem se sice na svou oblíbenou Itálii, to bych ale musela jet víc na jih.
Jižní Tyrolsko je na území Itálie, ale historicky patřilo k Rakousku. Odpovídá tomu i mentalita místních obyvatel, jsou to rakušané, italštinu používají neradi, na obchodech jsou dvojjazyčné nápisy, ale němčina je uvedena jako první. Malebná vesnička působí typicky rakousky, balkony jsou obsypané červenými pelargoniemi, penziony v okolních svazích jsou upravené a provozované po generace v tom duchu, jak jsme zvyklí vídat u našich sousedů. Víska působí vysokohorsky, štíty okolních kopců se prudce zvedají hned od náměstí a jejich vrcholky jsou v mlze, ačkoli dole svítí slunce. Je to však klam, náměstí je ve výšce sotva 200 metrů nad mořem, v zahrádkách rostou olivy, citrony i palmy ( kousek té Itálie přece jen!). Sluníčko se opírá celé léto do příkrých svahů, kde se ovšem nepasou ovce jako v rakouských alpách; jsou zde na každém využitelném kousku vysázené vinice malých rodinných vinařství.
Převažuje odrůda, která se zde narodila, jak jinak, tramín kořenný (gewurtztramin). Víno bílé, vonící po růžích a hřebíčku, s vyšším obsahem alkoholu a zbytkového cukru, hodící se ke kořeněným jídlům, sýrům a sladkým desertům.
V restauracích jsem nenašla žádný kulinářský zázrak, kuchyně je rakouská, tedy dost podobná naší.
A protože jsem byla po vynikajících ochutnávkách tramínů v místních vinařstvích ( Elena Walch, Ansitz Rynnhof, Hofstatter ) plná nádherných chutí a vůní vín, toužila jsem po obyčejném jídle, které by mi ten zážitek ještě chvíli ponechalo:
Spaghetti aglio e olio je navíc jednoduchý test dobré restaurace. A nemusí být italská, pokud na jídelním lístku, třeba na Slapech, nabízejí tuto klasiku, pak by měla vypadat takto a ne jinak. Nesmí v nich být nic než česnek a olivový olej. Nejvýš je přípustná malá feferonka. A parmazán navrch.
spaghetti (tenčí - No.3, jsou lepší :-)
2 lžíce olivového oleje
2 stroužky česneku
parmazán
petrželka nasekaná na drobno už jen na ozdobu
Na kvalitním olivovém oleji krátce osmahneme na drobno nasekaný česnek. (Není pravda, že na olivovém oleji nelze smažit a že se hodí jen za studena na saláty. Není asi dobré zahřívat ho na vysokou teplotu delší dobu, třeba smažit v něm řízky, ale jinak na něm restuji veškerou zeleninu i maso.)
Spaghetti uvařené al dente smícháme s tímto ochuceným olejem a podáváme s čerstvými hoblinkami parmazánu. To je celý zázrak! V jednoduchosti je krása... a chuť!
Žádné komentáře:
Okomentovat