Spaghetti carbonara

Italská kuchyně se k nám dostala už dávno, špagety a pizza jsou klasika a základ rodinné kuchyně, to známe všechny. Před více než dvaceti lety jsem strávila rok v Římě, v rodině s malými dětmi a italskou kuchyni jsem si zamilovala. Myslím tím ovšem to, co se vaří u italů doma, ne co si dáte v italské restauraci v centru Prahy ani v centru Říma, kde se přizpůsobují turistům. Zkušenosti z italské rodiny výrazně ovlivnily moje vaření, na českou kuchyni se moc neodkazuji, svíčkovou a houskové knedlíky jsem se naučila terpve před pár lety.

Itálie se rozkládá v poměrně dlouhém pásu zeměpisné délky a kuchyně na severu je výrazně odlišná od té jižní. V severní části se, historicky vzato, potřebují lidé zahřát a nasytit, aby měli energii na tuhou horskou zimu, najdete zde tučná jídla, podobná těm našim; základem je špek, maso, cibule i knedlíky, jak je známe u nás. 

Na jihu jsou naopak ve vedrech snesitelná jen jídla lehká, zeleninová, základem je pasta, čili těstoviny z mouky a vody bez vajec, zelenina a olivový olej. Rostou tu rajčata, jaká jste nikdy nejedli, pokud jste tam nebyli. Olivovníky jsou všude, ve vesnicích má každá rodina svůj olivový sad a olej je jejich základním živobytím. Jako na Moravě má každý švestky nebo vinohrad a v každé vesnici je obecní palírna nebo moštárna, tak v Calabrii mají obecní lis na olej.

Moje rodina žila v Římě, ale Catarina je z Calabrie, takže jsem poznala více tu jižní kuchyni. 

Spaghetti carbonara jsem tam nikdy nejedla a pak ani nevařila, je tam špek a vejce, je to pokrm, typický pro studený sever. Recept vyzkoušela Mája, povedl se a protože naše zeměpisná poloha a navíc absence teplého podzimu nás nutí vytáhnout ze skŕíní zimní bundy, rodina toto jednoduché a syté jídlo k večeři jistě ocení.

500 g dobrých špaget

200 g slaniny nebo bůčku

100 g parmazánu

2 stroužky česneku

50 g másla

4 žloutky

50 ml smetany ke šlehání

sůl a pepř ( nejlépe čerstvě namletý )

Špagety uvaříme v co největším hrnci ( 5l ) v dost slané vodě ( 2 polévkové lžíce ). To je totiž základ pro uvaření dobrých nerozblemclých těstovin, krom toho, že nekupujeme ty nejlevnější z diskontu.

Čas uváděný na obalu, platí pro italské al dente, čili na skus. Dětem to nechutná, přidávám 2-3 minutky.

Mezitím si nakrájíme slaninku, oloupeme česnek a na velké pánvi rozehřejeme máslo a oboje osmahneme, kdo česnek nemusí, stačí v celku osmahnout pro vůni a pak vyndat a vyhodit. Uvařené špagety slijeme a necháme si trochu vody, ve které se vařily. Špagety přidáme do pánve ( proto musí být opravdu velká ). V misce si ušleháme žloutky se smetanou a většinou sýra ( trochu necháme na posypání ) a nalijeme toto na špagety v pánvi, kterou už jen mírně zahříváme, nesmažíme na plný ceres. Promícháme to celé dvěma vidličkami nadzdvihováním, aby se všechny špagety obalily vajíčkem a přidáme pár lžic vody, v níž se vařily, pro vláčný a hladký dojem. 

Na talíři opepříme a posypeme parmazánem. Dobrou chuť a pěkné zahřátí!

Ovesná kaše

Kdybyste se mě zeptali ještě tak před půl rokem, naprosto jasně vím co bych vám řekla. ,,Ovesná kaše? Děláte si ze mě srandu, to nikdy v životě nestrčím do pusy!'' Samozřejmě mě ani nenapadlo, že bych mohla sníst dokonce celou misku a ještě aby mi to chutnalo. To víte, maminka nám to nikdy nedělala, tak mi to prostě nechutná a abych řekla pravdu většinou mi to ani (když jsem to ochutnala ve školní jídelně, což samozřejmě není to pravé) nechutnalo. Jak už jsem ale psala, nedávno jsem najela na trochu zdravější stravu, proto jsem nucená občas si pořádně dobít energii. Začala jsem müsli kolečkama z ovesných vloček a dnes jsem se konečně odvážila udělat si ovesnou kaši. Řeknu vám rozhodně to není ten hnus z jídelny a dokonce mi to i chutná!
Na přípravu je to samozřejmě jednou z nejjednodušších jídel, ale v jednoduchosti je přece krása!

mléko 300ml
ovesné vločky 60g
sůl půl lžičky
med (nebo cokoli na oslazení)

Kolik si dáte mléka či vloček záleží jen na vás, někdo to rád hustší někdo řidší, proto je množství orientačně a na jednu porci.

Vše smícháme v hrnci a vaříme dokud kaše nezhoustne.
Dochutit můžete čímkoli co vám chutná. Mě například skořice a rozhodně s ní nešetřím (dobré jsou také marmelády, kakao nebo prostě co vás napadne :))

A ještě se s vámi musím podělit o to, co se mi povedlo náhodou dnes ráno, když jsem si dělala snídani!

Ochutnej Chutney

Děti jsou neuvěřitelně konzervativní. Trvají si na svých, jednou ověřených zkušenostech a hodnotách a je těžké přesvědčit je, aby vyzkoušely i jinou cestu, poučily se a pokročily dál.

Tak třeba nechtějí ochutnat nic nového k jídlu: "... nebudu to jíst, protože jsem to ještě nikdy nejedl!"

 "A jak chceš zjistit, jestli je to dobré, když to ani neochutnáš?" Nevím, nechci, nebudu,...

Na zahraničních dovolených pak tyto děti trpí hlady, po pár dnech se přejí i pizza a suché špagety, protože omáčka je hnusná ( pravá italská :-)). Problém je odbýt to namazáním chleba, protože i ten chleba je jiný než doma... 

Znám děti, které až téměř do dospělosti odmítají cokoli kromě řízku s brkaší a rohlíku se šunkou!

Doufejme, že jednou prozřou a zjistí, že existuje i něco jiného než jejich dvě až tři oblíbená jídla, a že přicházejí o spoustu příjemných zážitků, zprostředkovaných jejich chuťovými pohárky. Nezbývá nám než čekat, až se to zlomí a vařit pro ně zvlášť to jejich oblíbené, poněvadž nemáme to srdce nechat je hladovět, když jim nechutná to naše.

Koupila jsem fíky, v supermarketu zlevnily, vypadaly krásně čerstvě a letos jsme navíc prošvihli dobu, kdy u moře zrajou, takže pro mně byly první v tomto létě. Myslela jsem si, jak budou děti rády, pochutnají si na sladkém, ocení exotiku na sklonku sezóny... Nee! Neochutnal nikdo. Jak jsem mohla zapomenout na to základní pravidlo, že co jsem ještě nejedla, to nejím!

Tak jsem začala pátrat po receptech na využití fíků. Sladké moučníky jsem vynechala, to by vzalo stejný konec. Protože ta část rodiny, která jí všechno, je masová, rozhodla jsem se zakoupené ovoce zpracovat na omáčku k masu a pod maso. Z mnoha receptů na různá originální a nápaditá "chutney" (čatní) jsem extrahovala tuto podobu - k steaku a sýru ozdobu :

8 fíků na osminky

1 červená cibule na půlkolečka

50 g hnědého cukru

10 lístků čerstvé bazalky nasekané

balsamico na zastříknutí

sůl, pepř, chilli

olivový olej

Na olivovém oleji osmahneme cibuli, přidáme nakrájené fíky, bazalku, posypeme cukrem a necháme chvilku karamelizovat, poté zastříkneme párkrát balsamicem a 10 minut podusíme. Dochutíme solí, pepřem a špetkou chilli. Ještě teplé nalijeme do menších skleniček, obrátíme dnem vzhůru a po vychladnutí uložíme na dohled, neb to budem brzy potřebovat ke kozímu sýru a pečenému masu.

Dobrou chuť!

Slaný koláč

My tomu doma říkáme kiš (quiche), ale originální francouzský koláč je jiná třída. Tohle je rychlovka, lehká večeře, předkrm slavnostnějšího menu nebo svačinka na zítra.

Podle Babici můžete místo ricotty použít tvaroh, místo rajčat třeba cukety nebo mrkve a nemáte-li na parmazán, posypte to eidamem :-). Sýrových koláčů jsou na internetu tři hromady, já jsem jednou udělala tento a jiný už nezkouším, je nejlepčí!

Mimochodem sýrový quiche jsme si v sobotu objednali ve vinném baru Monarch Na Perštýně. Přinesli vychladlou pizzu s gumovým eidamem na povrchu, což jen dovršilo zklamání z celého podniku: postarším pinglům s pivními pupky jsem už od pohledu nevěřila, že by se vyznali v sortimentu vín a sýrů, které nabízejí. Jde o vinný bar, přitom rozlévají jen tři čtyři nijak zvlášť reprezentativní značky odněkud z moravy, na dotaz o kterého konkrétního vinaře jde, odpovědět neuměl, musel se jít podívat na etiketu. Jedna sklenka byla vychlazená, druhá už ne,... škoda, interiér je vkusný, vtipné kresby 

Jiřího Slívy jsou osvěžující, atraktivní poloha v centru by mohla být využita k nabízení jiné úrovně a navíc moravské víno si takovou prezentaci určitě nezaslouží. 

Takže k tomuto sýrovému koláči si dáme můj oblíbený Znovín Znojmo, například povedený Savignon 2011 Terroir Levure, bílé víno s přívlastkem pozdní sběr, vinařská obec Hnanice, trať Knížecí Vrch, cukru necelých 8, příjemná kyselinka kolem 6, takže pro dámy s chutí na sladké to moc není, ale k sýrům ideální. Ne, nejsem až takový znalec, ale před podáváním si etiketu ráda přečtu, ať vím co mne čeká.

Těsto:

250 g hladké mouky

125 g másla

2 lžíce kysané smetany

špetka soli

Ze surovin vypracujeme hladké těsto a necháme v lednici aspoň hodinu, nejlépe přes noc, čímž si vytvoříte i časovou zkratku.

Úplně nejvíc času ušetříte zakoupením hotového křehkého těsta na koláč, které je již rozválené a srolované v pečícím papíru, takže stačí rozbalit do formy. Mám ho v lednici připravené téměř pořád.

Náplň:

olivový olej na potření těsta

3 lžíce rajčatového suga ( omáčky z rajčat )

1 kelímek ricotty

300 g ( 1 krabičku ) minirajčátek

sůl a špetka bazalky sušené

10 lístků čerstvé bazalky

strouhaný parmazán

Těsto rozválíme a rozložíme na pečící papír vložený do koláčové formy, propícháme na několika místech vidličkou a necháme v rozpálené troubě na 150 st. chvilku zapéct, ne aby zezlátlo, jen se malinko zvedlo a zatáhlo. Trochu vychladlé potřeme olivovým olejem, rajčatovou omáčkou, rozetřeme ricottu, poklademe rozpůlenými rajčátky a lístky bazalky a posypeme strouhaným parmazánem. V troubě pečeme 15 minut. 

Pokud jsem vínko neusrkávala již během přípravy, je teď vhodná chvíle na otevření lahvinky, kiš podávám teplý, vystydnout nestihne, sní se okamžitě!

Dobrou chuť!

Lečo

Pro příznivce klasiky. Pamatujete to lečo v konzervě v menze za dvojáky? Já jsem ho teda ráda neměla, byly i lepší konzervy, třeba lančmít, ten jsem uměla na několik způsobů, pokaždé chutný, výživný, lehce stravitelný.

Ovšem tento recept, typický pro konec léta, kdy je ještě čerstvá zelenina k mání, nemá s tím dávným "lecčem" moc společného. Důležité je zeleninu nerozvařit na kaši, uzeninku zvolit podle chuti a doplnit čerstvým chlebem. Už podle rozpisu surovin nemůže jít o žádný blaf z jídelny.

5 rajčat - větší masité

5 paprik -tenkostěnné světlezelené

2 cibule

2 buřty

1 bobkový list

5 kuliček nového koření

2 hřebíčky

sůl, pepř

2 lžíce oleje nebo nejlépe sádla

Zeleninu omyjeme a nakrájíme. Do rozpáleného sádla dáme cibuli a koření a osmahneme do lehce zlatova. Přidáme papriky a 5 minut podusíme, nakonec rajčata a dalších 5 minut pod pokličkou povaříme. Vylovíme koření a bobek.

Buřty nakrájíme na kostičky a osmažíme na trošce sádla zvlášť a přidáme k zelenině až před podáváním.

Zůstanou tak pěkně zatáhnuté a křupavé, někdo je dává k zelenině do jednoho hrnce, jsou ale pak měkké a malinko rozvařené. 

Vejce vynecháváme, to už pak moc připomíná (ne)oblíbenou školní jídelnu .

Dobrou chuť!

Brokolicová polévka

Potřebujete jen:

1 brokolici 

kelímek 30% smetany 

sůl, pepř 

lžíce másla

2 housky nebo rohlíky ze včerejška.

Vylepšená verze: místo vody vývar, ale brokolice je natolik výrazná, že ochucení nepotřebuje.

Z brokolice odkrojte a vyhoďte košťály, růžičky opláchněte, zalijte trochou vody, osolte a uvařte téměř do měkka (10-15 minut).

Přidejte smetanu, ještě 2 minutky povařte a zahustěte tak, že ponorným mixérem párkrát zanoříte. Máme radši, když tam plave trochu zeleniny, ale může se i úplně rozmixovat na hladký krém.

Housky nakrájejte na malé kostičky ( starší se krájejí lépe než čerstvé ) a osmahněte na pánvi na kousku másla nebo na sucho. Houskou sypejte až těsně před konzumací, aby nenasákla a křupala.

Nepoužívám vůbec jíšky z mouky, zahušťuji jen rozmixováním části obsahu. Do gulášů rozdrobím kousek staršího chleba a do zelí nastrouhám bramboru. 

Polévka nebo omáčka se tím odlehčí a stane se přístupnou i těm členům rodiny, kteří jedou zrovna v dělené stravě a vyhýbají se obilninám. Stačí když si nedají přílohu.

Dobrou chuť!

Italská rajčatová polévka

Hlavně si nepleťte rajčatovou s rajskou!
Taková ta ze školní jídelny, co je v podstatě nějaký protlak rozpuštěný ve vodě a zahuštěný jíškou, ano to je ta česká rajská. No tak jo, někdy bývá i dobrá, ale až vyzkoušíte rajčatovou, můžeme si o rajské z jídelny ještě pohovořit... :-)

12 větších rajčat přepůlených

12 cherry rajčátek celých

plechovka nakládaných rajčat

sůl, pepř, olivový olej

50 g másla

lžíce olivového oleje

2 cibule

2 mrkve

2 řapíky celeru

2 stroužky česneku

1 bobkový list

1 stonek čerstvé bazalky

1 litr vývaru

sůl, cukr

12 mini mozzarellek

2 bagety

3 stroužky česneku

zelená petrželka

250 g změklého másla

strouhaný parmazán

sůl a pepř

Rajčata vyskládejte řeznou stranou nahoru na plech, posypte cukrem, zastříkněte olivovým olejem a osolte. Pečte v rozpálené troubě na 160 st., 30 minut. Poté přidejte na plech i cherry rajčátka a pečte dalších 10 minut. 

Máslo a lžíci olivového oleje rozpalte v hrnci, přidejte nakrájenou cibuli, mrkev, celer a orestujte. Pak přidejte rajčata z plechovky, bobkový list, bazalku, vývar a pečené půlky rajčat ( cherry nechte celá na ozdobení talířů ) a vařte 20 minut. 

Vylovte bobkový list, rozmixujte a dochuťte cukrem a solí.

Podávejte s česnekovou bagetou:

Změklé máslo smíchejte s rozmačkaným česnekem, nasekanou petrželkou, osolte a opepřete a tímto česnekovým máslem potřete plátky bagety nebo jej vetřete do zářezů, kterými našikmo naříznete bagetu zářezy po cca 1 cm. Posypte parmazánem a zapečte dozlatova a dokřupava.

Domácí müsli tyčinky(kolečka)

Celkem nedávno jsem začala jíst zdravě a docela mě mrzí, že spoustu lidí si stále myslí, že zdravě znamená hnusně, nebo že je to utrpení. Sladké mi moc nechutnalo ani dřív, takže to zas takový problém není(ale chápu, že pro spoustu lidí ano), ale s přílohami je to těžší. Nestýská se mi po nich, ale člověk musí zapojovat trochu víc fantazie při vaření, přece jenom je jednodušší uvařit těstoviny něčím, než vymýšlet cosi složitějšího.
Dneska je to ale o tom, jak zvládat to sladké, protože dávám recept na skvělé domácí müsli tyčinky (nebo jakýkoliv jiný tvar si t toho uděláte).

Potřebujeme:
banány (nejlépe přezrálé)
ovesné vločky
cokoli co vám chutná (sušené ovoce-doporučuji brusinky, oříšky a pro ty co si to nemohou odpustit klidně i kousky čokolády)

Rozmačkané banány smíchat s vločkami podle vlastního uvážení přisypat to co vám chutná, vytvarovat placku (nebo cokoli jiného :D) na pečící papír a dám péct na 180° asi 20-30min., ale lepší je si to hlídat.
A řeknu vám kam se hrabou müsli tyčinky!

Dobrou chuť!

Lilkové závitky

Letní lehké jídlo nebo příloha k masu. Lilky se dají sehnat i teď po sezóně a pěkné počasí babího léta nám dává ještě trochu naděje, že ta pohoda nekončí...

2 lilky

2 lžíce olivového oleje

500 g čerstvého špenátu nebo 250 g rozmrazeného

250 g tvarohu

sůl, pepř

sklenice rajčatové omáčky na těstoviny nebo domácí sugo

stroužek česneku

strouhaný parmazán

Podélně nakrájené plátky lilků potřete olivovým olejem a pečte v troubě asi 15 minut nebo ogrilujte na sucho nejlépe v kontaktním grilu.

Čerstvý špenát opláchněte v sítu a přelijte horkou vodou, nechte okapat ( rozmrazený vyždímejte).

Špenát smíchejte s tvarohem, osolte, opepřete.

Na konec každého plátku lilku dejte hromádku směsi a zarolujte. 

Rolky naskládejte do zapékací misky, přelijte rajčatovou omáčkou s rozmačkaným česnekem a posypte strouhaným parmazánem.

Pečte 20-25 minut.

Dobrou chuť!

Švestkový koláč

Je čas švestek, zrajou v sadech a kolem silnic a když pominu, že se dají velmi užitečně zkapalnit

( frťánek slivovičky v zimě do čaje! ), tak první co mně napadlo, je samozřejmě koláč. Sebrala jsem jich pár na zahradě a jdu do něj.

Jednodušší recept neznám:

Těsto

1 velký kelímek bílého nejlíp smetanového jogurtu

1 tentýž kelímek cukru

1,5 kelímku polohrubé mouky

1 prdopeč ( prášek do pečiva)

2 celá vejce

Smíchám v míse metlou, stěrkou rozetřu na plech, vymazaný máslem a posypaný strouhankou.

Na těsto nakladu rozpůlené vypeckované švestky těsně vedle sebe, posypu žmolenkou tak, že ovoce není skoro vidět, hned s tím do rozehřáté trouby a peču do zlatova (horkovzduch na 160st., 30 minut).

Žmolenka

1 hrnek polohrubé mouky

1 hrnek cukru krupice

1/2 kostky másla

Nejlépe zpracovat rukou na žmolky. Toto množství vystačí na dva plechy, v koláčové sezóně peču často, takže polovinu dám do lednice, vydrží i dva týdny, ale po upečení tohoto koláče budete stejně péct další nejpozději hned zítra! 😊

Pórková

Pod pokličkou pobublává pórková polévka....teda vlastně pobublávala včera večer, ale znáte to ne?
I když starší má přednost, já jsem tu s prvním receptem a to na pórkovou polévku, jak už snad někdo pochopil. Je to samozřejmě maminky recept a já jako správná dcera vařím podle maminčiných receptů.

Potřebujeme: 1pórek
                     1větší brambora
                     máslo

                     smetana nebo zakysaná smetana

                     sůl, pepř

Pórek důkladně umýt, nakrájet na kousky a vhodit do hrnce na rozpuštěné máslo. Bramboru(y) nakrájet na kousky a přihodit k pórku, zalít vodou a nechat tak 15-20min vařit. Doladit chuť solí a pepřem, rozmixovat (nebo taky vůbec nemusíte, podle toho jak kdo to má rád), přilít smetanu a je hotovo.

Dobrou chuť!!

Mia

Prázdniny

Prázdniny skončily a je tu škola, svačinky a pravidelné rodinné večeře, u kterých se probere, co kdo dělal a co by dělat chtěl. Já mám v plánu psát recepty a inspirace na rychlá a jednoduchá, oblíbená a vyzkoušená jídla. Opět bude chybět Mája, je ve škole v Praze, tak si alespoň udělá představu, co se doma děje, případně se inspiruje pro vlastní vaření.

Prázdninové domácí vaření zjednodušuji, a v tom horkém létě, jak se letos podařilo, ani nebyla chuť k jídlu, natož k trávení času u sporáku. Přes den saláty, navečer pak kus masa na gril. Po letech experimentů s marinováním a nakládáním jsme se shodli na tom, že nejlepší je stejně svíčková, vepřová panenka nebo krkovice, jen sůl a pepř, jednoduchý česnekový dip a k tomu dobré bílé víno!

Během prázdnin jsme vyzkoušeli i různé kuchyně, zapsali si pár zajímavých receptů a nápadů, které během roku určitě využiju.

Ochutnali jsme, co a z čeho se vaří v Řecku. Čerstvé suroviny, koupené ráno na místním trhu, udělají 90% úspěchu. Musaku jsem zkusila pak doma i uvařit, o recept se podělím, slibuju :-).

Majča potvrdila po svém návratu z měsíčního pobytu v Londýně, že anglická kuchyně je opravdu nudná, nic inspirujícího.

Největší gastro zážitek jsme si ovšem přivezli už poněkolikáté z Lesovny Žofín v Novohradských horách, kde nás chief cuisine Petr rozmazluje svými dobrotami z české kuchyně. Jídelníček je zdánlivě prostý - králík, zelí, knedlík,,.. Ale! Králík je šťavnatý a jemný! Zelí červené se skořicí a červeným vínem!  Knedlíky chlupaté, špekové, "obyčejné" bramborové, halušky,...! Nebo ty buchtičky s krémem! Žemlovka s jablky a tvarohem! 

Samozřejmě jsem vyzvídala recepty, něco jsem zapsala a budu zkoušet, ale jako Petrovi se mi to pochopitelně nikdy nepovede. A tak se budu celý rok těšit na poslední týden příštích prázdnin na Žofíně, kde pro mně už nejsou stěžejní cyklovýlety po novohradkách; po těch letech už tam znám každý pařez v lese; ale dobrůtky mistra Petra, těch se nikdy nepřejím!

Tak aspoň nějaké to prázdninové potěšení a výtvory.

Májinky mini focaccia.

Tak prý jediné, co Britové umí jsou Fresh džusy.

Už teď mi chybí grilování za teplých letních večerů...

Domácí zmrzlinka.

Chleba se sádlem a škvarkama. To je stejně nejlepší.

Penne těstoviny s ricottou a špenátem aneb Máji experimentování v kuchyni.

Pravé domácí smažené bramborové lupínky.

Spaghetti carbonara!

Tortillas na terásce.

Lesovna Žofín a Petr porcující božskou krůtu.

Tvaroh se špenátem v lilku a cuketě zalité rajčatovým protlakem. Nejlepší recept letošního léta!